Loučky (Nové Sedlo)

article - Loučky (Nové Sedlo)

Loučky (do roku 1948 Grünlas[2]) jsou vesnice v okrese Sokolov patřící pod město Nové Sedlo. Leží na sever od města Lokte pod svahy, jež lemují okraj Chodovské pánve. Jejich zástavba vyplňuje k severu otevřenou terénní sníženinu, kterou spojuje s údolím řeky Ohře tok Loučského potoka. V roce 2011 zde trvale žilo 691 obyvatel.[3]

Loučky

kaplička v Loučkách
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Nové Sedlo
Okres Sokolov
Kraj Karlovarský kraj
Zeměpisné souřadnice 50°12′26″ s. š., 12°45′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 691 (2011)[1]
Katastrální území Loučky u Lokte (4,51 km²)
PSČ 357 34
Počet domů 182 (2011)[1]

Loučky
Další údaje
Kód části obce 106666
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

. . . Loučky (Nové Sedlo) . . .

Opora písemného pramene existuje pro dějinné počátky Louček až v listině z 2. dubna 1397, podle níž Václav Räch sídlící v Loučkách prodal městu Lokti les mezi dvorem Vogeleis a Novým Sedlem. Od nejstarší historické zmínky je doloženo, že Loučky měly původně jen německý název, který se ustálil do podoby Grunlas. Ves pojmenovali němečtí kolonisté v době jejího vzniku, jenž lze podle tohoto názvu klást do 13. století. Německý název obec užívala až do doby po druhé světové válce, kdy byl úředně zaveden vyhláškou ministerstva vnitra z 5. února 1948 nový český název vystihující pěkně význam původního pojmenování.

Blíže neznámá osoba Václava Rächa je pravděpodobně identická s Václavem Rothem sídlícím v Loučkách, který dal podle zápisů konfirmačních knih pražského arcibiskupství 31. října 1405 souhlas k obsazení fary v Tatrovicích. Jednalo se zřejmě o držitele feudálního pozemkového majetku z vrstev drobné aristokracie nebo měšťanstva, který měl v Loučkách trvalé sídlo, patrně základ později známé tvrze. Jeho majetek přešel později za neznámých okolností do vlastnictví rodu Raussengrünerů, který si zvolil Loučky také za své sídlo a po něm se uváděl s přídomkem z Louček. Rod nižší šlechty, v jehož erbu byla štika, pocházel z historického Chebska a na Loketsku získal feudální majetek, který několikrát měnil i s městem Loktem.

Jejich feudální držba v Loučkách patřila k lennímu majetku hradu Lokte, z něhož byla patrně ve 13. století také organizována zdejší kolonizace. Hrad Loket a celý lenní systém přešly v první polovině 15. století jako královská zástava do správy mocného rodu Šliků. Poddaní z Louček patřili pod pravomoc hrdelního a nižšího soudu v Lokti a v církevní správě náleželi do obvodu fary při kostele sv. Václava v Lokti, s níž sdíleli všechny náboženské transformace, jak postupně v 16. století a první polovině 17. století v tomto regionu proběhly a příznačně poznamenaly i ostatní stránky tehdejšího společenského vývoje.

Nálezy, jež byly po první světové válce odkryty při zemních pracích v Loučkách, svědčí o tom, že se zde již kolem roku 1600 nacházel kostelík. Nechal si jej zřejmě pro své potřeby a snad i pro potřeby svých poddaných postavit některý z Raussengrunerů. Držitelé loučského statku vyznávali totiž evangelické náboženství již v době, kdy fara v Lokti byla ještě v katolické správě křižovníků s červenou hvězdou. To je snad přimělo k tomu, aby si vybudovali vlastní svatyni.

Teprve v prosinci roku 1611 prodal Adam Raussengrüner z Louček tísněný špatnou finanční situací městu Lokti budujícímu v předbělohorské době neobyčejně soustavně kompaktní doménu svůj majetek v Loučkách, který tvořila tvrz s hospodářským dvorem a poddanské usedlosti. Lokti se však brzy tento majetek rozplynul v konfiskacích, kterými císař Ferdinand II. potrestal také účast města Lokte na stavovském odboji v letech 1618 až 1620. Přecházel z majitele na majitele, až v roce 1644 se stal majetkem Jana Hartwiga z Nostitz, který vlastnil již na Sokolovsku velká panství Sokolov a Jindřichovice a řadu menších statků.

Přehled o stavu narůstajícího poddanského peněžního a hlavně pracovního zatížení měly před vyhlášením jeho státní regulace poskytnout urbáře zpracované na pokyn Marie Terezie roku 1777. Kromě vlastních urbariálních údajů zachytily tyto dokumenty další informace, které vypovídají o sociální situaci v jednotlivých místech. Ve vsi Loučky bylo v té době čerstvě domovními čísly popsaných 24 domů.

. . . Loučky (Nové Sedlo) . . .

Tento článek pochází z webu Wikipedia. Původní článek může být trochu zkrácen nebo upraven. Některé odkazy mohly být upraveny. Text je licencován pod “Creative Commons – Attribution – Sharealike” [1] a část textu může být také licencována za podmínek “GNU Free Documentation License” [2]. Na mediální soubory se mohou vztahovat další podmínky. Používáním tohoto webu souhlasíte s našimi právními stránkami . Webové odkazy: [1] [2]

. . . Loučky (Nové Sedlo) . . .

Previous post PNS Moawin (A39)
Next post Vítězslav Veselý (atlet)